Chodítka ANO či NE?

Co je to chodítko a k čemu se využívá?

Chodítko je pomůcka ve které děti sedí a pohybují nohama tak, že se pohybuje i celé chodítko. Většinou je zde ještě hrací panel pro zabavení dítěte.

Jaké děti se nejčastěji do chodítek dávají?

Jsou to většinou děti kolem 6 měsíců věku, které si neoblíbily polohu na břiše a tak jsou rády, že v chodítku pasivně sedí a vidí z lepší perspektivy. Pomocí nožiček se pohybují dopředu a to se jim líbí.

Proč jsou chodítka pro děti nevhodná?

Žádný pohyb v přirozeném vývoji dítěte neodpovídá tomu, jak se dítě pohybuje v chodítku.

Nejen, že zde pasivně sedí, což vede k přetížení zádových svalů, ale zároveň pohybuje nohama v době, kdy se na ně ještě nepostavilo a kdy mají být dolní končetiny pokrčené pod tělem v poloze na čtyřech a připravovat se na lezení.

Důsledkem je tedy nejen zvýšené napětí dolních končetin, ale i zablokování přirozeného vývoje.

Tyto děti většinou nelezou. Nemají důvod. Pohybují se pomocí chodítka.

Bohužel lezení není jen přirozenou součástí vývoje, ale i prostředkem k vyrovnání svalového napětí, propojení hemisfér a zlepšení koordinace. Úzce souvisí i se schopností soustředění se ve škole.

Jak je možné, že se chodítka prodávají, když nejsou pro děti vhodná?

Výrobci uvádějí, že do chodítka smí dítě, až když samo sedí, ale hned pokračují, že je to pomůcka vhodná pro děti od 6 měsíců věku.

V 6 měsících samo nesedí žádné dítě. Pokud ano, pak je pasivně posazené, nebo se do sedu dostalo ze zvýšené polohy. V přirozeném vývoji dítě většinou nejdříve leze, poté stojí a až naposledy samo sedí. Sed přichází nejčastěji ve věku kolem 10 měsíců.

Dítě, které samo sedí, se už do chodítka nacpat nenechá. Ono totiž už i leze a stojí a tím se dostane, kam potřebuje.

Někteří z nás v chodítku vyrostli a žádné pohybové problémy nemáme. Jak je to možné?

Většinou záleží na genetickém faktoru a na způsobu života. Pokud má člověk dobrou genetickou výbavu, ustojí i drobné chyby rodičů a nijak to neovlivní jeho pohybový vývoj. Pokud však jeho genetická výbava není dobrá, mohou mu pomůcky jako chodítko vyloženě uškodit.

Druhý faktor se týká způsobu života. Pokud dítě nebo dospělý člověk sportuje, stará se o své tělo a má pozitivní vztah k pohybu, dokáže si mnohé drobné nesrovnalosti pohybového systému doladit.

Každopádně se vždy vyplatí respektovat přirozený vývoj svého dítěte i moudrou přírodu, která ví, proč potřebujeme projít všechna stádia pohybového vývoje a v jakém pořadí.

Mgr. Jana Tůmová, PhD.

Specializuji se na dětskou rehabilitaci a díky tomu pomáhám rodičům podporovat jejich děti ve správném motorickém vývoji.

Jsem matkou třech dětí a autorkou mnoha článků a e-booků, které najdete na stránce www.janatumova.cz

 

Jsem lektorkou první pomoci, maminkou dvou krásných dcer a diplomovanou zdravotní sestrou v oboru intenzivní medicíny. Mám praxi na dětské úrazové ambulanci, JIP a operačním sále. Mou vášní je urgentní medicína a stále se v ní vzdělávám. Učím rodiče jak zachovat klid, zmapovat okolnosti a poskytnout co nejlépe laickou první pomoc dítěti, které má úraz nebo je v akutním život ohrožujícím stavu. A to vše tak, aby už nikdy nezažívali strach a úzkost v takové situaci. Můj příběh si přečtěte tady ...
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů